Ve středu 17. května 2023 se od 18hod. konala beseda „Peerem na Valašsku“ v Městské knihovně Valašské Meziříčí Besedu uspořádal tým redaktorů ze Studia 27 – „zaostřeno na duši“ (www.studio27.cz) z Prahy.
Zajímavostí na tom je to, že všichni 4 členové týmu Studia 27 jsou lidé se zkušeností z duševním onemocněním. Jejich činnost – videoreportáže, rozhovory, případně besedy můžete zhlédnout na jejich webových stránkách – www.studio27.cz nebo na sociálních sítích
youtube.com/Studio27zaostrenonadusi
facebook.com/Studio27zaostreno
Na Besedě hostovaly dvě Peer konzultantky, Olga Pernická – Iskérka o. p. s. z Rožnova pod Radhoštěm – a Dana Mičolová z Amiky – Charita Valašské Meziříčí. Moderoval Břetislav Košťál ze Studia 27. Pro mnohé z Vás je možná termín peer pracovník – peer konzultant neznámý, proto Vám jej vysvětlím. Peeři jsou lidé, kteří si osobně zažili psychické onemocnění a na základě toho, co si sami prožili, nyní pomáhají dalším lidem s duševním onemocněním. Dávají lidem s obdobnými potížemi, naději díky svému životnímu příběhu, který otevřeně sdílejí se svými klienty.
Jedním z bodů besedy bylo seznámení publika s kampaní Peer pomáhá, která se koná letos v rámci celé ČR.
Smyslem této kampaně je šířit povědomí o peer pracovnících mezi laickou i odbornou veřejností .
Novináři ze Studia 27 nejdříve nachystali svoji techniku – kamery, mikrofony, baner a potřebné kabely. Poté odzkoušeli jejich funkčnost a v 18 hod to všechno začalo.
Moderátor kladl peer pracovnicím otázky, na které postupně odpovídaly. Na pódiu i v hledišti panovala příjemná atmosféra.
Smyslem toho všeho bylo natočení videozáznamu, který bude prezentován na webových stránkách, youtube kanále a Facebooku Studia 27
A tak řada lidí z široké veřejnosti bude mít možnost zaposlouchat se do různých příběhů lidí se zkušeností z duševním onemocněním, jejich pomoci a smyslu, proč jsou tito tzv. peer pracovníci užiteční pro naši společnost.
Osobně mám zažitou zkušenost, kdy jsem v letech 2009-2013 měla možnost vidět peer pracovníky v Holandsku, v rámci 3 pracovních stáží v Eindhovenu. Vidět a slyšet jejich životní příběhy mně osobně nakoplo tak, že jsem takovouto práci chtěla dělat i u nás v ČR. A ejhle, poštěstilo se mi to. Sice po delší době, ale přece. Nyní jsem moc šťastná, že své zkušenosti můžu předávat i dále. Dávat lidem naději, ať to v životě nevzdávají, ale naopak, ať na sobě pracují. Osobně můžu říci, že mně to hodně baví a nabíjí. Touto besedou chci společně s těmito noináři i další peer pracovnicí lidem ukázat, že je to možné. Chteme tak změnit povědomí široké veřejnosti, že tito lidé něco dokáží, něco umí a také, aby naše společnost na tyto lidi nenahlížela, jako na tzv. „blázny“, ale spíše na lidi s nějakými dary, které mohou rozvíjet a jít životem dále.
Proto prosím lidi z široké veřejnosti, aby na nás neukazovali prstem, že jsme „blázni“, ale naopak aby u nás tito lidé ukazovali, že jsme užiteční a potřební pro naši společnost. Budu Vám všem moc vděčná, když nás budete podporovat a hlavně se nás nebát. Prosím, nejsme nebezpeční a naučte se nás pochopit. Nikdo z Vás neví, kdy se může ocitnout na samotném dně, které řada z nás osobně zažila. Ono z toho dna se mnohdy hrozně těžko vstává. Věřte mi. Já byla na samotném dně již třikrát a nikomu to nepřeji. Tak prosím, přijměte nás mezi sebe a naučte se k nám chovat pěkně. Děkuji.
Zpracovala : Dana Mičolová