Několikrát jsem měla možnost mluvit se skvělou ženou, která se mimochodem zabývá psychologii, různými problémy jak ve vztazích v rodinách ale i v jiných životních těžkostech. Vždy jsem si velmi vážila jejich moudrých slov, která mně pomáhala i při mé nemoci. Vždy, když mám možnost osobně se s ní sejít, tak jsem se těšila na vzájemnou komunikaci. Při společných rozhovorech jsme si jedna druhé měla co říci, vzájemně se povzbudit, potěšit milým slovem a něco se oboustranně dozvědět a čerpat inspiraci pro další dny.
Tato žena iniciovala myšlenku vzniku Zahrady Smrk, která se nachází Brně, v části Královo Pole, poblíž jejího domova. Měla jsem dokonce možnost tuto ojedinělou zahradu vidět na vlastní oči a když jsem zjistila, co tam dělají za zajímavé akce a programy, zvláště pro hendikepované, neváhala jsem a požádala jsem ji o rozhovor. Byla jsem fascinována jejími odpovědmi. Sami se do nich začtěte a pouvažujte, zda by i u Vás mohla vzniknout takováto zahrada, kde by se setkávali lidi dobré vůle a dělali by něco pro ostatní. V roce 2000 bylo založeno Občanské sdružení Smrk (http://www.prirodnizahrada.wz.cz), které funguje až do současnosti. Myslím si, že bude pokračovat i nadále. Protože to, co dělají , pomáhá ostatním. A nyní už slíbený rozhovor s p. Libuši Mičolovou.
Jak a kdy vznikla myšlenka vytvořit Zahradu Smrk (i o.s. Smrk)?
O. s. Smrk bylo založeno v lednu roku 2000 s cílem stabilizovat plochu, kde se nyní nachází Přírodní zahrada u smrku jako plochu zeleně uvnitř stabilizované plochy bydlení. Jedná se o městský pozemek, který má občanské sdružení v nájmu od ledna roku 2004 s cílem vybudovat, udržovat a provozovat přírodní zahradu s vizí „Veřejná přírodní zahrada – člověk v městské krajině-prostor k setkávání“.
Co Vás k tomu vedlo?
Území zahrady je ekologicky velmi cenné, roste zde památný strom-smrk, je zde velmi rozmanité bylinné patro, místo je hnízdištěm ptáků, žije zde řada živočichů i chráněných. Zahrada tvoří funkční celek s přilehlým parkem s dětskými hřišti a s lesíkem. Problém, který byl řešen, bylo značení v územním plánu města, kde plocha byla vyznačena jako plocha bydlení, což lákalo developerské záměry. V nově navrženém územním plánu bude plocha na základě odborného posouzení všech zainteresovaných správních, odborných i společenských orgánů vyznačena jako zelená. Na tomto procesním řízení se podílí i naše občanské sdružení.
Přibližte nám Vaše začátky? Kolik lidí v o. s. Smrk pracuje – jsou to dobrovolníci nebo zaměstnanci?
Naše sdružení pracuje na bázi čistého dobrovolnictví, nemáme žádné mzdové náklady ani zisky. Jsme sdružením ´´rodinného´´typu 20 lidí, kteří bydlí v blízkém okolí zahrady. Naší motivací je péče o místo, kde žijeme a snaha o dobré občanské soužití komunity naší městské části Brna. Máme mnoho příznivců širší veřejnosti i odborníků.
Kdo všechno tuto zahradu navštěvuje a kdo se o ní stará?
Zahradu navštěvují zájemci široké veřejnosti ve dnech námi organizovaných akcí. Řídíme se plánem podle přirozených ročních období. V návštěvní den může přijít každý. Pravidelně zahradu navštěvují děti všech okolních mateřských škol (každá třída zde má vysazen růžový keř). Také děti základních škol podle domluvy. Dále děti uměleckých škol se svým speciálním programem, děti různých speciálních center (se zdravotním postižením, Klokánek ..) Pravidelně organizujeme akce s Tyflo Centrem Brno, což je středisko pro nevidomé, se kterým máme dlouhodobou a velmi plodnou a zajímavou spolupráci. Pravidelně se v zahradě setkávají senioři (např. senior klub Lesnické fakulty Brno). Stále větší je zájem o werkshopy pro celé rodiny. Jsme otevřeni všem organizacím, které mohou v zahradě uskutečnit svůj prostoru přiměřený program. Je možno pořádat i rodinné oslavy ( např. dětské narozeniny atd). O zahradu se hmotně (tedy prací svých rukou) stará asi 5 lidí, hlavně já, protože bydlím v domě vedle zahrady a jsem v důchodu. Jsem jednatelem sdružení a organizačně zajišťuji provoz i akce.
S jakými organizacemi spolupracujete?
Spolupracujeme s řadou organizací. Odborně nás vedou : Ekologický institut Veronica, ekologická školská zařízení krajská i měststská ( Lipka, Rozmarýnek ..)
Další spolupráce je s odbory životního prostředí města i kraje, s odborem školství a tělovýchovy. Velmi významná je dlouhodobá spolupráce s kanceláří Brno zdravé město, která zajišťuje mediaci některých celoměstských akcí, kterých se účastníme. Je navázána spolupráce s Brněnským rozhlasem, kde proběhla řada besed o naší zahradě a akcích v ní. Dále to jsou seniorské kluby, středisko pro nevidomé, mateřská centra, školy, fakulty Lesnická a fakulta sociálních studií (o zahradě máme bakalářskou a magisterskou práci). Spolupracujeme s druhou přírodní zahradou v Brně, která vznikla podle našeho vzoru v Brně-Medlánkách.
Z jakých zdrojů čerpáte finance na její provoz?
Provoz zahrady i vše co je v ní vybudováno je financováno z grantů, dotací a darů, o které musíme žádat. Stalo se nám také v průběhu 8 let provozu, že jsme museli dotovat provoz z vlastních peněz. V naší zahradě se doposud neplatilo žádné vstupné, návštěvníci mohli přispět drobným dobrovolným příspěvkem. V současné finanční krizi a omezování dotací je možné, že budeme hledat nové finanční zdroje.
Máte dostatek financí na provoz tohoto sdružení?
Možný nedostatek financí by vedl k omezení akcí a k hledání nových zdrojů. Nutnou údržbu bychom řešili svépomocí.
Kde prezentujete Vaši činnost?
Činnost prezentujeme na webových stránkách, v novinách, v rozhlase, na plakátech. v nástěnných skřínkách u vchodu do zahrady, osobními kontakty.
Máte nějakou zpětnou vazbu od Vašich návštěvníků? Je někde zveřejněna?
Zpětnou vazbu máme bezprostředně od návštěvníků zahrady při akcích, zvláště při besedách a po koncertech či v zimě od návštěvníků slámového Betléma pod smrkem. Bylo také uveřejněno v novinách několik článků o naší zahradě, velká odezva je také při akcích přátel přírodních zahrad jsme držitelé plakety vzorová veřejná přírodní zahrada). Reagují příznivě i posluchači rozhlasu.
Máte nějaký zajímavý příběh z Vaší činností nebo příběh nějakého hendikepovaného člověka? Můžete se s námi o to podělit? Jaké akce organizujete v této zahradě – pro jakou cílovou skupinu? Jaký je hlavní cíl tohoto sdružení? Máte nějaké vize do budoucna?
Mohu se podělit o setkávání s mladým mužem, který je hluchoslepý. Je klientem Tyflo Centra Brno a poprvé k nám na zahradu přišel před 8 lety. Tenkrát to byl 17tiletý chlapec, který byl uzavřený a plachý, ale byla z něj cítit touha po poznání a snaha zkoumat svět kolem sebe i zájem o lidi. Byl manuálně velmi zručný, dotýkal se všeho citlivě a pohyboval se opatrně a nohama i svou červenobílou hůlkou zkoumal zemi. Honzík je dnes sebevědomý mladý muž, který se zapojuje do debat, hraje na kytaru a zpívá. Dostal speciální naslouchadla, takže sice omezeně, ale slyší. Jeho hliněné plastiky a výrobky jsou vždy velmi originální. Umí pracovat s počítačem. Také má přítelkyni, i když vztah je volný. Zajímá se o historii a filozofii i světové dění. Zkouší každou nabídnutou činnost a jeho ´´kolegové´´ ho nazývají mediální hvězdou. Nevidomí chodí na naši zahradu velmi rádi a jejich happeningy jsou i díky výborným terapeutům a pomocníkům zajímavé. Jejich radostná tvořivost mě vždy potěší.
Co byste si přála změnit v sociální oblasti u nás v ČR?
Sociální oblast je o rovnováze braní a dávání, přesněji o přijímání a nabízení, o soucítění, o zvládnuté chtivosti a touze vlastnit, o vztahu k majetku jako svěřeného ke správcovství. V sociální oblasti by mělo vládnout skutečné bratrství. Bohatí se mají naučit dávat a chudobní přijímat. Naše realita je od těchto ideálů hodně vzdálená. Jednoduchost a prostota není chudoba, ale osvobozující bohatství. Konzumní život nás svazuje a dělá z nás ´´moderní´´ otroky. Většina lidí uvažuje tak: ´´když to nemohu mít já, tak ať to nemáš ani ty´´ Ale jsou i takoví, kteří si řeknou´´ když to nemohu mít já, tak ať to máš aspoň ty a raduji se z toho´´.
Co byste naopak změnila v naší zemi, pokud byste tu možnost měla?
Změnila bych mnohé, ostatně ono se už mnohé mění, i když to na první pohled není tak viditelné. V uzlových bodech transformačních změn se vždy na povrch vynáší z hloubek nečistoty. Je to jako čištění řeky, jdeme proti proudu, čistíme, až dojdeme k prameni a ten často také potřebuje vyčistit. Práce je hodně a je to na celé planetě. Letos jsem byla v Indii a vidím mnoho našich problémů v širších souvislostech. Obě otázky jsou obecné a proto i obecně odpovídá.
V čem vidíte největší problém v oblasti psychologie, psychiatrie? Myslíte si, že je v současnosti dostatečně informována široká veřejnost v oblasti psychických nemocí? V čem vidíte největší problémy psychicky nemocných lidí? Myslíte si, že těchto lidí přibývá a proč? Kdo by se tím měl zabývat a proč? Jaký máte názor na zaměstnávání lidí, kteří trpí některou z forem duševních nemocí?
Tyto otázky se týkají zdraví, našeho vztahu k sobě i našeho zdravotnictví. Základem je to, jak člověk vnímá sám sebe a jak pečuje o celek těla, duše a ducha, Jestli přijímá odpovědnost za sebe a nepřenáší ji na ostatní. Tedy jestli je skutečně dospělý a ne dětsky závislý. Staráme se o děti, dospělí si pomáhají v mimořádných situacích, když jsou zdravé mezilidské vztahy. Nemoc je situace, kdy ztrácíme ´´moc ve smyslu já mohu´´ sami nad sebou. Nemocný může být jednotlivec, rodina, skupiny, národy i celé lidstvo. Naše zdravotnictví ve své většině nepřistupuje k člověku celistvě, odstraňuje symptomy a nehledá skutečné příčiny, které jsou často v širších souvislostech a v sebedestruktivním životním stylu. To je velmi časté zvláště v u psychických problémů, psychiatrických diagnóz, tedy ´´ nemocí´´ duše. Časté je označení psychospirituální krize, nebo krize mající původ v dlouhodobě neřešených problémech v mezilidských a zvláště rodinných, partnerských a pracovních vztazích, psychiatrickou nálepkou. Mnoho zdravotních problémů je založeno v raném dětství, v prenatálu nebo v průběhu socializace dítěte. Problémy psychické se často somatizují a člověk žije v začarovaném kruhu chronického pacienta až do smrti. V našich podmínkách se také s velkými obtížemi prosazují alternativní metody léčení a pomoci a to i takové, které jsou v okolních zemích naprostou samozřejmostí. Svůj podíl zodpovědnosti za situaci by měla přijmout i naše ´´věda´´, která zkoumá člověka metodami pouze přírodovědnými. Naštěstí si stále více lidí uvědomuje, že naše civilizace je na rozcestí, ovšem člověku byla dána možnost svobodné volby. Problém je ale, jestli je volba skutečně svobodná, když při rozhodování o sobě a svém životě nemáme dostatek informací, nebo jsou zkreslené či dokonce mylné a zavádějící a manipulativní. Člověk léčící svou ´´nemocnou´´duši potřebuje po určitý čas chráněný prostor, klid a moudré průvodce a pomocníky. Nemůže se tam ale zabydlet natrvalo, což se někdy stává – je to pohodlný, ale sebe ničící životní program.
webové stránky občanského sdružení Smrk: www.prirodnizahrada.wz.cz
-
- www.prirodnizahrada.wz.cz
Autor: Dana Mičolová