iniciovala vznik sociálního družstva Podané ruce ve městě Zubří, které se nachází v rekreační oblasti Beskydy. Družstvo bylo založeno z projektu SČMVD s podporou Evropského sociálního fondu ve spolupráci s MPSV České republiky. Mezi základní činnosti patří sociální management (řízení organizace, týmu), sociálně – správní činnost (související se systémem sociálního zabezpečení), sociálně – (právní poradenství), sociální diagnostika – (mapování sociálních problémů, potřeb a zdrojů jednotlivců, skupin, komunit), sociální prevence a ochrana, sociální intervence (poradenství, organizování, trénink, vyjednávání, zastupování), sociální koncepce – (programy, plánování), výzkum v sociální práci, vzdělávání a další vzdělávání odborníků v sociální práci a přímá obslužná práce.
Ocenění
V roce 2010 p. Dořičákové bylo v Luhačovicích uděleno zvláštní ocenění za mimořádný přínos a inovativní přístup v oblasti sociálních služeb. V roce 2010 se konalo již šesté setkání uživatelů domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem ve Zlínském kraji s názvem Barvy života, kde toto ocenění bylo předáno. Akci pořádal Zlínský kraj, pod záštitou hejtmana Zlínského kraje p. Stanislava Mišáka. Akce se zúčastnila také Taťána Nersesjan, krajská radní pro oblast sociálních věcí ve Zlínském kraji.
Tvůrčí činnost
Paní Dořičáková se věnuje i jiné činnosti. Je tvůrčí v oblasti uměleckých děl ze skla. Této činnosti se věnuji již d roku 1999. Výrobky vystavuje a prodává na různých akcích. Patří k nim například Země živitelka, která se koná v Českých Budějovicích. V současné době vyrábí nejvíce na zakázku.
Důležitost terénní služby pro seniory
Tato mladá a aktivní žena bydlí ve stejném městě jako já a proto jsem se s ní rozhodla udělat také rozhovor. Často ji potkávám, když jezdím na mém oblíbeném kole a proto jsem o ní chtěla také něco napsat. Jsem šťastná, že i v našem městě se rozjela služba pro seniory, která je určitě potřebná a tolik důležitá. Je určitě lepší pro tyto seniory být v jejich domácím prostředí, třeba formou terénní služby, než být ve velkých domovech pro seniory, které jsou navíc přeplněny a ostatní čekají v pořadníku. Proto jsem ráda za každou sociální službu, která dělá terénní službu. Škoda jen, že tyto služby nejsou moc podporované státem a mají velké problémy s obstaráváním financí na jejich provoz. Přitom tyto služby lidem pomáhají řešit nelehkou situaci právě v době, když léta přibývají a zdravotní stav se tak zhoršuje. Myslím si, že by mohlo takových služeb ještě přibývat i pro jiné cílové skupiny. V dnešní době je ale velký problém vůbec začít s takovou novou sociální službou, jelikož už na mnohé z nich nejsou finance a některé již také svou činnost ukončily. Je to problémem zdravotně znevýhodněných lidí, nebo přístupu našeho „nedokonalého a dobře nepromyšleného zdravotně sociálního systému“? Myslím si, že je to také problém toho, že tento zdravotně sociální systém nezaručuje garanci, ani budoucnost všem sociálním službám dlouhodobě dopředu. A nyní slíbený rozhovor, o kterém jsem již zmiňovala:
Čím se zabýváte?
Poskytováním sociálních služeb: osobní asistencí a pečovatelskou službou.
Co je Vaší pracovní náplní?
Sociální management – řízení organizace, týmu
Sociálně – správní činnost – související se systémem sociálního zabezpečení
Sociálně – právní poradenství
Sociální diagnostika – mapování sociálních problémů, potřeb a zdrojů jednotlivců, skupin, komunit
Sociální prevence a ochrana
Sociální intervence – poradenství, organizování, trénink, vyjednávání, zastupování
Sociální koncepce – programy, plánování
Výzkum v sociální práci
Vzdělávání a další vzdělávání odborníků v sociální práci
Přímá obslužná práce
Baví Vás Vaše práce a proč?
Samozřejmě baví, jinak bych ji nedělala. Když vidíte spokojeného klienta, nemusíte k vysvětlení již nic dodávat. (,,Je to adrenalin“.)
S jakými nejčastějšími problémy se při Vaši činnosti potýkáte?
Nedostatek financí, získání kvalitní pracovní síly, byrokracie, negramotnost některých úředníků.
V čem je Vaše činnosti jiná v porovnání s domovem důchodců?
Naší činností se snažíme, aby klienti mohli co nejdéle zůstat ve svém přirozeném prostředí a proto podporujeme jejich soběstačnost, nezneschopňujeme.
Co byste si přála změnit v sociálně zdravotní oblasti?
Propojenost systému obou systému. Často se stává, že klient pobírá příspěvek na mobilitu, vlastní auto s příspěvkem od států, které využívá jeho rodina a on sám žádá o sanitní přepravu. Dalším problémem je nemožnost informování o diagnóze klienta, na kterou v sociálních službách nemáme nárok. Pokud nás klient, nebo rodina neseznámí s danou diagnózou, nemusíme vědět, že má např. Diabetes mellitus (cukrovku).
Jaký máte pohled na financování sociálních služeb?
Financování sociálních služeb je neefektivní a netransparentní. Další problém spočívá v zákonu 108/2006 a sním související vyhláškou 505, která nám stanovuje maximální cenu úhrady za sociální služby. Pokud organizace nemá dotace MPSV, je to diskriminující.
Myslíte si, že jsou potřebné a proč?
Určitě. Je nezbytné brát ohled na „stárnoucí populaci“. Šance na dožití se stále zvyšují. Podle prognózy zpracované Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy bude naděje dožití při narození v roce 2050 činit pro muže 82 let a pro ženy 86,7 let. Demografické stárnutí je všeobecně považováno za negativní jev, obzvlášť, je-li provázeno příznaky nemocí, které osobnost degradují (demence, třes, výpadky paměti apod.). My však víme, že potřebují především vstřícné podmínky, které vedou k aktivnímu životu v přirozeném prostředí se zohledněním jejich křehkosti, ohroženosti a snadné zranitelnost. Již nyní odcházejí 60 – letí do předčasných důchodů, aby se mohli starat o své 80 – leté rodiče. Další předpoklad je, že v roce 2030 bude 1 pracující na 1 důchodce.
Je jich dostatek?
Kvalitních služeb dostatek není. Stále jsou mezi námi poskytovatelé, kteří nejsou flexibilní, vezou se s těmi kvalitními. Sociální oblast se pomalu otevírá soukromému sektoru. Až padnou bariéry, bude v této oblasti boom, klient si bude moci lépe vybrat kvalitu, za kterou si zaplatí.
Co byste změnila v naší zemi?
Celý zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách.
[nggallery id=9]
Autor: Dana Mičolová